Z rozhovoru se Satanem

Přestaň se modlit a nech mě, kde jsem - nějak se domluvíme. Co ti mám dát? Prachy? Dostaneš jich, kolik chceš. Chceš sílu, jakou nikdo jiný nemá? Dám ti ji. Chceš ženský? Budeš jich mít spoustu. Chceš slávu? Klidně...

„Prostě klasika,“ pokračuje otec Pavel v popisování té nejběžnější situace ve střední Evropě jedenadvacátého století, „ale nejlepší je zlého ducha neposlouchat, protože je to úlisný lhář a vrah. Takže mu jenom krátce odpovím: Já od tebe nic nechci, musíš odejít.“ A přesto vymítač položí několik základních otázek vždy.

Ve jménu Ježíše Krista, řekni mi, jak se jmenuješ?

Asmodeus. (Tenhle si vybral jméno biblického démona.)

Ve jménu Ježíše Krista, řekni mi, kdy jsi vstoupil?

Před pěti lety.

Jak jsi mohl vstoupit?

Černá magie. (Postižený muž byl pravděpodobně satanista, zahrával si s černými obřady, čímž se ďábelským praktikám otevřel.) Kdy odejdeš?

Nechce se mi!

„Každé vymítání stojí hodně sil, ať už trvá hodinu nebo dvě,“ shrnuje otec Pavel, „a nakonec jsem vždycky rád, že to už skončilo. Někdy jsou lidi při vymítání opravdu agresivní, fyzicky to dá zabrat. Kolikrát to je střízlík, ale jakmile se dá démon do díla, tak má ohromnou sílu a musí nás být třeba pět, abychom ho udrželi, aby si ten člověk neublížil, aby nemlátil hlavou o stěnu, aby nechtěl skočit z okna... Ani psychicky to není legrace, když na vás pořád řve, že vás zničí - ale stejně je ta služba krásná. Nic vám nezaplatí ten pohled, jak se nakonec zuřivá tvář změní v pokojnou.“

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=046&r=magazin_dnesMD&c=1484951

Přestaň se modlit a nech mě, kde jsem - nějak se domluvíme. Co ti mám dát? Prachy? Dostaneš jich, kolik chceš. Chceš sílu, jakou nikdo jiný nemá? Dám ti ji. Chceš ženský? Budeš jich mít spoustu. Chceš slávu? Klidně...

„Prostě klasika,“ pokračuje otec Pavel v popisování té nejběžnější situace ve střední Evropě jedenadvacátého století, „ale nejlepší je zlého ducha neposlouchat, protože je to úlisný lhář a vrah. Takže mu jenom krátce odpovím: Já od tebe nic nechci, musíš odejít.“ A přesto vymítač položí několik základních otázek vždy.

Ve jménu Ježíše Krista, řekni mi, jak se jmenuješ?

Asmodeus. (Tenhle si vybral jméno biblického démona.)

Ve jménu Ježíše Krista, řekni mi, kdy jsi vstoupil?

Před pěti lety.

Jak jsi mohl vstoupit?

Černá magie. (Postižený muž byl pravděpodobně satanista, zahrával si s černými obřady, čímž se ďábelským praktikám otevřel.) Kdy odejdeš?

Nechce se mi!

„Každé vymítání stojí hodně sil, ať už trvá hodinu nebo dvě,“ shrnuje otec Pavel, „a nakonec jsem vždycky rád, že to už skončilo. Někdy jsou lidi při vymítání opravdu agresivní, fyzicky to dá zabrat. Kolikrát to je střízlík, ale jakmile se dá démon do díla, tak má ohromnou sílu a musí nás být třeba pět, abychom ho udrželi, aby si ten člověk neublížil, aby nemlátil hlavou o stěnu, aby nechtěl skočit z okna... Ani psychicky to není legrace, když na vás pořád řve, že vás zničí - ale stejně je ta služba krásná. Nic vám nezaplatí ten pohled, jak se nakonec zuřivá tvář změní v pokojnou.“

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=046&r=magazin_dnesMD&c=1484951